Formulář na výrobu kolejiště

Rám kolejiště vyrábím z hoblovaných desek a je sešroubován vruty. Jednodílný rám lze použít pouze u malých kolejišť do délky max. 250 cm a šířky max. 150 cm. Pro větší kolejiště je již nutné provést jeho rozdělení na více částí. Je to jednak kvůli velikosti a také kvůli hmotnosti. Z děleného kolejiště nemusíte mít obavy. Dělám je častěji, než ta která jsou v celku. Přechod mezi jednotlivými segmenty je pak možné zamaskovat např. keři.

Výdřevu vyrábím výhradně z výše uvedené dřevotřísky. Jedná se o nosnou část na kterou se pak lepí korek a koleje.

Korek je nutné použít pod koleje v každém případě. Jednak se pomocí korku vytvoří přirozený tvar železničního náspu a především korek ztlumí hučení při průjezdu vlaku. Pro velikost N a TT se používá korek tloušťky 3 mm, pro velikost H0 5 mm.

Výběr typu kolejiva je důležitý pro celé kolejiště. Záleží jak chcete mít kolejivo kvalitní a jak modelové. V žádném případě nepracuji s kolejemi dodávanými s podložím.

Hotové oblouky a rovinky jsou snazší na instalaci, ale je omezený výběr poloměrů a délek kolejí. Flexi koleje jsou naopak daleko složitější na instalaci a tím pádem i prodražují kolejiště. Lze z nich ale vytvarovat téměř jakýkoliv tvar. Výhodou flexikolejí také je, že si lze určit v obloucích vlastní poloměr a vlastní rozestup kolejí na dvou- a vícekolejných tratích.

Dekodéry pro osvětlení mají 16 výstupů. Každý výstup je pak možné nastavit na různé efekty jako např. oheň, polámaná zářivka, výbojka, sváření apod. Každý dekodér je ovládaný osmi adresami, takže maximálně lze spínat 8 různých skupin výstupů.

Úsekové skryté nádraží je vhodné pouze pro kolejiště řízené počítačem. Počítač si pak sám řídí provoz na tomto skrytém nádraží a skládá vlaky za sebe podle jejich délky. Tento systém ale prodražuje kolejiště, protože je nutné vytvořit mnoho úseků pro sledování polohy vlaků. Na druhou stranu ale vytváří pestřejší provoz na kolejišti tím, že lze použít mnohem více vlaků, než u jednoduchého skrytého nádraží.

Námezníky vymezují prostor, kam až je možné zajet se soupravou, aniž by byl ohrožen provoz na sousední koleji. Je to běžná a nutná součást všech zhlaví. Jejich instalaci určitě doporučuji.

Koleje doporučuji na viditelných částech zaštěrkovat. Barvu štěrku si můžete vybrat sám.

Boky kolejnic jsou obvykle mírně nebo více rezavé, a to podle druhu trati. Také pražce nemívají příliš přirozenou barvu a je možné je barevně upravit.

Návěstidla jsou na kolejišti vždy velkým oživením. Pro kolejiště ovládaná počítačem lze použít plnou rychlostní návěstní soustavu. Pro kolejiště řízená analogově, tabletem nebo multimausem pak doporučuji jen zjednodušenou návěstní soustavu (jen červená/zelená na hlavních návěstidlech, zelená/žlutá na předvěstích a modrá/bílá na seřazovacích návěstidlech).

Bočnice obvykle vyrábím ze 6mm překližky a ty uzavírají kolejiště z boku a kopírují hranu terénu.

Silnice mohu vyrobit z tenké překližky nebo z tvrzeného kartonu. Povrch může být buď nový asfalt nebo starý asfalt. Pro měřítko H0 mohu vyrobit i silnice se zabudovaným drátem pro provoz autíček Faller Car Systém nebo Viessmann Car Motion.

Nástupiště jsou časově náročnou prací. Jednostranná a oboustranná sypaná nástupiště jsou vyráběny z laser vyřezávaných stavebnic a jejich sestavení a nabarvení stojí hodně času. Pokud chcete finanční úsporu, pak nejjednodušší na výrobu jsou betonová nástupiště. Ty vyříznu na laseru z překližky a natřu je barvou betonu. Případně je možné vytvořit na nic laserem strukturu kachlí.

Výměnová návěstidla jsou závaží a ukazatele u výhybek.

Základní terén je tvořen obvykle ze styroduru a montážní pěny. Povrch je seřezán a polepen několika vrstvami papírových ubrousků. Po zaschnutí je povrch natřen základní hnědou barvou.

Existují různé technologie výroby skal. Nabízím 2 základní, kdy u sádry je potřeba počítat s daleko větší náročností zpracování a sádra je poté křehká.

Voda je vždy ozvláštněním kolejiště. Bohužel technologie tvorby modelové vody je poměrně časově náročná.

Tráva na kolejišti je základ. K imitaci trávy se dnes používá tzv. statická tráva, kdy se do vrstvy lepidla sypou elekticky zmagnetované floky trávy a ty zústanou v lepidle stát. Po zaschnutí lepidla a jeho zprůhlednění vzniká dokonalá souvislá travní plocha. Drny se pak tvoří tak, že se nanáší kapky lepidla, do kterých se pak sypou delší vlákna trávy. Vrcholem modelovosti je pak použití fóliáží. Jsou to již připravené kusy luk, polí apod. Je to ale cenově nejdražší varianta.