Od posledního článku jsem pokročil dále se stavbou kolejiště a věnoval se elektrickému zapojení. Nejdříve jsem osadil všechny digitální prvky – centrálu Z21, napájecí zdroje, 5pólovou zásuvku s vypínačem a WiFi reuter. Vše bylo potřeba připevnit k základní desce. Bohužel většina komponentů na to nebyla uzpůsobena a tak jsem musel improvizovat.
Jediná 5pólová zásuvka se mohla jednoduše přišroubovat vruty k základní desce.
Naštěstí ostatní digidální komponenty jako dekodér výhybek a zpětné ohlasy mají otvory pro přišroubování k základní desce.
Zároveň jsem na základní desku přilepil 5pólové samosvěrné Wago svorky a mohl jsem začít s propojováním.
Jakmile bylo vše zapojené, začal jsem vše testovat. Je to důležité, protože testy průjezdnosti včas odhalí případné nedostatky a je možné zjednat nápravu. To se stalo i v tomto případě, kdy jsem odhalil vadný přestavník MP1, resp. vadný přepínací kontakt. Ten nepřepínal polaritu do srdcovky na jedné výhybce a vznikal tak při průjezdu lokomotivy zkrat.
Na to, jakým způsobem kolejiště testuji, se můžete podívat na následujícícm videu. Je zde vidět projíždění soupravy se dvěma rychlíkovými vagóny, a to i v opačném směru (sunutí). Tak se nejsnáze odhalí případná mechanická vada v kolejích. Pak jsem také testoval pomalé průjezdy přes všechny výhybky s malinkou lokomotivou. Ta už měla při pomalých průjezdech občas problém, protože ztrácela kontakt s kolejemi. Je prostě již příliš malá a lehká.
V dalších dnes bych měl ještě rozřezat koleje na úseky a poté již připojit notebook k centrále Z21 a začít nastavovat a testovat jízdy s pomocí softwaru RocRail.
