Výroba návěstidel AŽD 70 ve velikosti N

Asi před rokem se na trhu objevila stavebnice českých návěstidel AŽD 70. Zkusil jsem tedy několik kusů návěstidel nakoupit a poskládat je. Ještě před objednáním jsem si pečlivě pročetl návod, abych zjistil, zda vůbec budu schopen návěstidlo poskládat. Musím říct, že návod je udělaný velice precizně, nakonec jako i stavebnice samotná. Ale o tom později.

Jako vzorek jsem objednal asi 10 kusů dvou-, tří-, čtyř- i pětisvětelných stožárových návěstidel. Výrobce nabízí i trpasličí návěstidla a dokonce i návěstidla s rychlostními pruhy nebo s číslicí 5 pro českou rychlostní návěstní soustavu. Návěstidla se nyní dají objednat pouze na e-shopu masinky.cz. Pozor při objednávání není možné vybrat správnou barevnou kombinaci světel a je potřeba toto uvést do poznámky v objednávce.

Návěstidla došla rychle. Byla zabalena v pevné plastové krabičce o rozměru 55 x 70 x 15 mm. I když je krabička velmi dobře uzavřena západkovým systémem je pro jistotu ještě přelepena izolepou. V krabičce pak neleznete velice precizně uložené všechny součásti, které budete potřebovat pro stavbu:

  • 3D výtisk odpovídajícího návěstního štítu
  • potřebné SMD LED diody velikosti 0402
  • kovová trubička pro stožár
  • potřebné drátky průměru 0,1 příp. 0,05 mm
  • 2 desky plošných spojů
  • 1 nebo 2 výtisky servisních plošin
  • sokl na spodní plošný spoj s betonovým základem a elektrickou skříní
  • speciální výtisk formy pro nalepení stupaček překrytý papírem s nápisem „NESAHAT! ČTI NÁVOD!“

Asi nemusím říkat, že všechny díly jsou extrémně malé a práce s nimi je velice titěrná.  Bez kvalitní lupy se neobejdete.

Po prvních zkouškách s jedním návěstidlem jsem trochu upravil postup výroby oproti návodu. Předně jsem vzdal snahu o zkrocení drátků o průměru 0,05 mm. Mimochodem podle Wikipedie průměrný lidský vlas měří v průměru 42-95 μm (mikrometrů) a zde je drátek 50 μm. Zakoupil jsem tedy špulku s drátkem 0,1 mm (100 μm) a zkusil navlékat pouze tento. Musím říct, že se s ním pracuje celkem pěkně a provléct trubičkou 6 drátků u pětisvětla není problém. Před provlékáním je ale potřeba vyřezat do trubičky otvor dle návodu. Tímto otvorem se pak navléká část drátků a zbytek prochází celou trubičkou.

Dalším úkolem bylo natření návěstních štítů černou barvou. Sice jsou štíty vytištěny černým materiálem, ale jsou příliš tenké a světlo by bez nátěru prosvítalo. To byla na celé stavbě ta nejjednodušší práce. Stačilo vzít štětec číslo 0 a černou akrylovou barvu a za chvíli bylo hotovo.

Pak přišlo na řadu napájení LED diod na plošný spoj. Nejdříve je nutné přizpůsobit rozměr plošného spoje rozměrům zadní části štítu. Plošňák bývá malinko větší. Stačí ho chytit do kleští a jemně pilníkem nebo smirkovým papírem zmenšit. Při pájení je důležité nepoplést polaritu a LEDku pečlivě připájet. Já si k tomu musel zakoupit hrot 0,3 mm, abych byl vůbec schopen LEDky připájet. LEDky mají rozměr pouze 1 x 0,5 x 0,4 mm! Postup byl takový: Nejdříve jsem si plošňák upnul do svěráku (pevný základ je důležitý). Pak jsem spoj pokapal pájecí kapalinou (dá se použít i pájecí pasta). Poté jsem na jednu plošku pro kontakt s LEDkou nanesl malou kapičku cínu (doporučuji co nejtenčí cín – já použil 0,5 mm). Pak jsem vzal LEDku do samosvěrné pinzety a připájel jednu stanu. Pokud LEDka pevně držela, přípájel jsem i druhou stranu. Tak jsem napájel i zbývající LEDky. Poté jsem vždy zkontroloval na ploškách pro napájení drátků, zda je LEDka správně připájena.

Poté přišlo na řadu připájení drátků, které jsem již měl provlečeny trubičkou. Nejdříve je nutné konce drátků pocínovat. Drátky na sobě mají izolační vrstvu z laku, který se při vyšších teplotách odpaří. Zahřátím pájedlem je tedy lak odstraněn a drátek je možné pocínovat. Poté jsem si pocínoval i plošky pro drátky na plošňáku a drátky opatrně připájel. Narovinu – jde to blbě. Někdy už máte pocit, že drátek drží a ono ne. Vždy po připájení drátku jsem za něj celkem silou zatahal, abych se ujistil, že je precizně připájen.

Jakmile byly všechny drátky připájeny srovnal jsem si taháním drátků za volný konec plošňák tak, aby už se dostal do správné polohy návěstidla.

Pak jsem zastřihl druhé konce drátků asi 1,5 cm od konce trubičky, provlékl sokl a pocínoval konce drátků. Ty jsem pak napájel na druhý plošný spoj, který se pak nasunul do soklu. Sokl jsem umístil do správné polohy za současného nasouvání plošňáku a jakmile bylo všechno jak má, tak jsem sokl zakápl vteřiňákem. Zakápl jsem také místa, kde drátky vychází z trubičky ven, aby se vše zafixovalo.

Po zaschnutí jsem přilepil štít návěstidla na plošný spoj s LEDkami. Je potřeba přesně umístit štít, tak aby LEDky byly umístěny přesně za otvory světel štítu.

Po zaschnutí štítu mohlo dojít na záhadný díl označený štítkem „NESAHAT! ČTI NÁVOD!“. Jedná se výborně vymyšlený přípravek na přilepení stupaček. Stupačky jsou opravdu miniaturní a asi by bylo téměř nemožné je lepit po jedné. Do tohoto přípravku se položí rozpracované návěstidlo tak, aby stožár byl mezi připravenými stupačkami.

Ty se poté zakapávají několikrát dokola vteřinovým lepidlem. Zde je nutné použít injekční stříkačku s co nejtenčí jehlou. Já si pro tyto účely zakoupil 2ml stříkačky a tenké 0,3 mm jehly. Stříkačku s vteřiňákem používám i na jiné účely. Vteřiňák ve stříkačce nevyschne, ale je potřeba častěji měnit jehly. Pořád je to ale lepší než neustále kupovat lepidlo, které rychle zaschne a pak je nepoužitelné.

Pak kapičku po kapičce přilepujete stupačky. Pokud se vše podaří, tak po třech zakápnutích stupačka pevně drží na stožáru. Stupačky jsem pak opatrně žiletkou odřízl od přípravku a bylo hotovo. Zde jsem ale narazil na největčí problém se stavebnicí. Mezi stupačkami jsou sloupky, které by měly podržet stožár na správném místě prosti stupačkám. Bohužel na výtisku byly příliš tenké a u 8 z 10 kusů došlo k jejich zlomení a stožár propadl pod stupačky. Toho jsem si při pohledu shora vůbec nevšiml a vesele kapal vteřiňák v domění, že vše je ok. Nebylo:

Na obrázcích je vidět, jak se stožár propadl níž, než by měl. V návodu je sice psané, že se nesmí na stožár tlačit, ale i velmi malá síla způsobila zlomení sloupků. Konzultoval jsem to s výrobcem, a ten uznal, že 0,2 mm sloupek je velmi málo a pokusí se připravek upravit a sloupky zesílit.

U 2 kusů se ale podařilo stupačky nalepit správně a výsledek za to stojí. Stupačky jsou ale pořád velmi křehké a tak i malé drbnutí do stupačky způsobí její odlomení (jak je vidět i na následujících fotografiích).

Poté je potřeba ještě nalepit servisní plošinky, což je také velmi titěrná práce. Celé návěstidlo jsem pak natřel šedou barvou a po zaschnutí ještě žlutě zvýraznil hrany spínací skříně.

 

Tím je celé dílo hotové. Zbývá už jen nalepit svislý pruh označující druh návěstidla.

Celá stavebnice je velmi dobře připravená a výsledek je pro velikost N až neuvěřitelně precizní. Tomu ale také odpovídá velmi vysoká náročnost sestavení stavebnice. Dovolil jsem si udělat tabulku náročnosti jednotlivých kroků, kde 1 je jednoduché a 5 je extrémně náročné:

  • 1 – Natření štítů černou barvou
  • 2 – Protažení drátků trubičkou (čím méně drátků, tím samozřejmě jednodušší)
  • 4 – Připájení LEDek
  • 5 – Připájení drátků
  • 2 – Přilepení štítu
  • 4 – Přilepení stupaček
  • 5 – Přilepení servisních plošinek
  • 2 – Nabarvení návěstildla

Je to moje subjektivní hodnocení, takže každý to může vnímat jinak. Naštěstí je cena stavebnice návěstidla natolik nízká, že zničení návěstidla při stavbě není až tak bolestivé. Více bolí vynaložená marná práce. Nedokážu odhadnout časovou náročnost celé stavby, protože jsem dělal 10 návěstidel najednou, ale počítejte na 1 návěstidlo bez technologických pauz s asi 2 hodinami práce.

V každém případě šikovný a zkušený modelář tuto práci zvládne a není potřeba z ní mít strach. Výsledek za to stojí.

 

 

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář